These four walls

3. dubna 2012 v 16:11 | Tea Liccibooh |  Me
Trocha poezie a mojí duše...
...nebo jen výkřik do neznáma? Jo, love is love!
Chtěla bych se schovat a říct ještě jednou znova,
já nejsem člově bez vášně a nechybí mi dost kuráže.
Chtěla bych říct nahlas a zakřičet pryč do nebe,
že chci cítět jenom a jen, no prostě přece tebe.
Víš, co chci říct a nevnímáš, naschvál se skrýváš v hlubinách,
věř mi, že nechci tě tam dole vidět, ale nahoře ti budu závidět.
Chtěla bych se schovat a říct ještě jednou znova,
než síly mi dojdou a já bez duše na zem dopadnu, že bez tebe rychleji spadnu.
Chtěla bych říct nahlas a do nebe, že chci cítit vedle sebe tebe.
Chtěla bych moc, já vím,
ale co na tom, že chci víc žít?
Chtěla bych křičet a jásat a smát se,
pak ležet v prachu a peří.
Nevadí, že je to jako v pohádce,
chci být u otevření tajemných dveří.

Tak tohle byl malý úvod. Nebudu přesně říkat, o co jde. Jenom se trochu cítím jako mezi čtyřma stěnama. Takové to, že chceš ven a říkáš si, proč bych měla být uvnitř? Jo a BUT I LOVE! A taky jsem doma začala chodit v botách. No a? Možná vám to přijde nenormální, ale proč se pořád přezouvat? Asi vám došlo, že hlavním tématem nejsou boty. Chci jen volně žít a proto nebudu dělat konec článku. Nechám ho otevřený a každý si může připsat, co chce. Tady je má věta, která otevře všechny dveře i všechna srdce!

Cítím se jako zavřená mezi čtyřma stěnama a chci být.......................................

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 leniii10 leniii10 | Web | 6. dubna 2012 v 19:51 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama